Jednoho svátečního rána se vydáváme na urbex velice známého sanatoria, zprvu nás ani nezajímá zničený interiér budovy, ale její střecha, kdo by nechtěl mít fotku ze střechy se "zámečkovou věžičkou". Jdeme ke zdi která ohraničuje celý areál, naneštěstí v tom nejlepším místě je sraz pejskařů, no co, obejdeme je a skočíme jinde, po chvilce jsme za zdí, ale musíme opatrně našlapovat na listí aby jsme na sebe nedávali zbytečně upozorňovat, chůzí jako z nějakého vesmírnèho filmu, se blížíme k budově. Otvíráme boční dveře a jdeme dovnitř. Tentokrát se vyplatilo mít nízké očekávání protože mě dokázalo relativně zničené a velmi známé sanatorium zaujmout. (Všechny (2) nás zaujalo, třetí člen výpravy je jen zmlsanej a bere to za ruinu, přestože tam jdeme hlavně z jeho iniciativy... (ano nemohu si tuhle poznámku neodpustitsweat_smile)) Postupně procházíme patra a blížíme se ke střeše. Po chvíli lezení po ztrouchnivělých trámech a zrezivělých konstrukcích se dostáváme do podkroví, z toho nás čeká krátké lezení po ještě ztrouchnivělejším žebříku. Jsme na střeše. Ale musíme rychle pryč, je na nás totiž hrozně vidět. A tak si dáme jenom fotku střechy, ale bez věžičky :(. hold nebudu mít "zámeckou fotku".