Potichu přelézam bránu téhle opuštěné školy. Parťák mi podává batohy a teď bude přelézat on. BUM DUP brána se rozduní na celou ulici a sloní dupnutí to celé jen doplňuje. Velmi nenápadná cesta jak se dostat na pozemek. Do toho nás vidí mamka s kočárkem a projíždějící auto. Snažíme se vypadat a jít nenápadně k rozbitému oknu, ale v takový situaci to moc nejde. oknem se protahujeme dovnitř a modlíme se že nikdo nebyl vzorný občan a nevolal Policii české republiky. (Spoiler fízlové nepřijeli) Procházíme první místnost. Než se dokážeme přemístit do další místnosti, už padam do nějaké díry. Z tý se nakonec vyhrabu a můžeme pokračovat dál. Celá budova má velmi zvláštní genius loci, který lze jen těžce popsat. Dlouhou chodbou procházíme do dalších místností, kde nacházíme různé diplomy a hromadu výkresů. Takto projdeme zbytek budovy až narazíme na místnost kde se spinkalo,(doteď nedokážu říct jestli spinkalo nebo stále spinká. Byl jsem zde už 6x za jakéhokoli počasí, v různých dobách a nikdy nic.) Po tomhle objevu se zděsíme a Zušku opouštíme. tentokrát už potichu přelézáme branku, a jsme venku.