Jednoho dne jsme se rozhodli vyrazit na "Klondajk". Zaparkovali jsme ale u špatné vesnice a vyrazili na pěší túru dlouhou asi 5 km. Když jsme zjistili, že nemáme vodu, přidali jsme si dalších 2 km ke studánce. Když jsme k ní konečně došli, uvědomili jsme si, že už je 18 hodin a máme před sebou ještě půlku cesty. Kdybychom pokračovali, měli bychom na místě tak 20 minut, než by zapadlo slunce. No, co naplat, otočili jsme se a řekli si, že to zkusíme zítra... Druhý den byl naštěstí lepší! Našli jsme vesnici s fajn baštou na cestu a došli k objektu asi za hodinu, což bylo přijatelnější. Na místě nás uvítal nápis „Objekt monitorován“ a „Zákaz vstupu“... No, jdeme dál, ne? Po hodině zkoumání se objevil týpek z protější budovy a křičí na nás „nelekejte se!“ Oba jsme si říkali, proč bychom se ho měli lekat, že jo? Uděláme krok vpřed a najednou se z haly, kam jsme měli namířeno, ozve vrčení, dusot a štěkání. No super, BPM vyskočilo na 157! Vyběhne buldoček a za ním cane corso, pořádný psí "hovado". Týpek volá, že jsou hodní... No, tak pomazlíme čumáka a jdeme dál. Po třech hodinách šmejdění a zklamání z toho, jak lidé dokážou zničit dílo, na kterém JWM makal hodiny, si říkám... je to fakt k nepochopení! #urbex #adventure #urbanexploration #abandonedplaces #exploring #JWM #graffiti #art #adrenaline #forgottenbeauty #urbanlegends #urbexpeople