Tenhle známý urbexový zámek, nacházející se u Mělníka, jsme navštívili už dříve, před tím, než ho koupil nový majitel. To, že už je nejspíš zabezpečený a lidé, co se o něj starají jsou pomerně agresivní, jsme zachlechli už dříve. Dnes jsme se o tom ale presvedčili na vlastní oči. Chtěl bych jen zdrůraznit, že do zámku, kolem kterého jsou cedule se zákazem vstupu jsme z respektu k lidem, kteří se ho snaží zachránit nešli. Ale při naší poslední návstěvě jsme vynechali pár budov nacházejicích se mimo jeho zdi a jelikož dnes byla cesta kolem rozhodli jsme se tam nakouknout. Přišli jsme cestou, po které jsme nemuseli ani přelézat plot, ani přejít kolem cedule se zákazem vstupu (ano viděli jsme ji, ale nacházela se těsně za budovami, do kterých jsme chtěli a zakazovala vstup na “staveniště zámku”. Jelikož ono staveniště nebylo nijak označeno, usoudili jsme za ho označují právě cedule a začína až za nimi) Do budovy jsme vstoupili dokořán otevrěnými dveřmi, prošli pár přístupných místností a v klidu odešli stejnou cestou. ( to jestli jsme tam měli co dělat, nebo ne nehodnotím, myslím, že každý urbexer zná rizika a ví, že se pohybuje na tenkém ledě. Neřeším to, že si majitel hlídá svůj pozemek, to plně chápu. Řeším pouze, jeho chování…) Když už jsme seděli v autě a chystali se k odjezdu přiřítila se dodávka a řidič nás konfrontoval s tím, co jsme tam dělali. Samozřejmě jsme se snažili co nejslušněji omluvit a vysvětlit naší zálibu v urbexu. Bohužel to bylo marné, nenechal nás pomalu ani domluvit. Po chvíli řekl, že pokud nás ještě jednou uvidí, tak nás zmlátí, nebo klidně postřílí, že prý je mu to jedno. Má pořád slušná reakce otázkou, jestli je nutné aby nám zde vyhrožoval smrtí ho přivedla ke křiku a nadávkám do volů. Po naší poslední snaze o zklidnění situace v podobě věty “pardon ale neřvěte na nás” začal vylézat z auta a vše nasvědčovalo tomu, že nás chce konfrontovat fyzicky a ne jen slovně. V ten moment kamarád sešlápl plyn a odjel, což bylo asi nejrozumnější řešení, situace by se jinak akorát víc eskalovala… TÍMTO PŘÍSPĚVKEM CHCI POUZE VAROVAT OSTATNÍ URBEXERY, ABY DO ZÁMKU, ANI JEHO OKOLÍ RADĚJI NECHODILI. Krom našeho, ještě poměrně klidného, incidentu jsem na jedné urbex skupině četl o jiné partě urbexerů, na které tam nejspíš stejný člověk zaůtočil s železnou tyčí. Řekl bych, že to za to opravdu nestojí…